Lepší bronz v hrsti než skončit kvůli stříbru na střeše

Vynikající vstup do sprinterské sezóny mají za sebou Jan Sýkora a Martina Škardová. Na Thermica Rally Lužické hory bojovali od startu o nejvyšší příčky, po polovině soutěže dokonce těsně vedli, a nakonec ukořistili bronz. Třešinkou na dortu je pak dílčí vítězství na jejich oblíbené kunratické rychlostní zkoušce, okořeněné Honzovou oblíbenou šotolinou.

 

Thermica Rally Lužické hory je každoročně pro celý tým kolem Jana Sýkory otázkou prestiže a jakýmsi předčasným vrcholem sezóny. Sám pilot přiznává, že Frýdlantský výběžek je jeho druhým domovem, v němž našel důležité zázemí i mnoho fanoušků. Jejich přítomnost pak těší, povzbudí, ale také zavazuje. „Ambice byly veliké a tak jsme se snažili udělat v přípravě maximum. Pečlivá repase techniky proběhla již před Šumavou. Na cestě do Lužických hor jsme pak absolvovali krátký čtvrteční test v Březovicích za přítomnosti Romana Kresty. K žádným podstatným změnám v nastavení auta už ale nedošlo,“ říká vítěz severočeské soutěže z roku 2008 a přidává pár pochvalných slov k její letošní trati: „Měřené úseky na Hrádecku byly již tradičně moc hezké. Těšil jsem se ale především na kunratickou šotolinu. Naopak, příliš mě neuchvátil Ještěd. Ten působil spíše takovým okruhovým charakterem. Chápu však snahu pořadatelů přiblížit soutěž k Liberci.“

 

Do samotné soutěže vstoupila posádka lanceru se startovním číslem 10 solidním pátým časem. Přitom start do úvodní rychlostní zkoušky neproběhl bez problémů. „Zmátla nás chyba časomíry, podle níž jsme měli startovat o dvacet vteřin později, než tomu bylo ve skutečnosti. Naštěstí pravda vyšla včas najevo a my vyrazili do vložky jen o chviličku později. Diferenciály jsem však zapínal až po několika odjetých metrech. Byli jsme z toho s Martinou trošku rozhození. Na prvních Jindřichovicích jsme pak mírně ztratili, když jsem dvakrát probrzdil.  Pak už ale následovaly Kunratice, které považuji za jednu z mých srdcových rychlostních zkoušek. Na tamní šotolině lze jet na slicku a auto krásně klouže. Trať je naprosto ideální a umožňuje jet rychle a svižně, přitom mi však nepřijde nebezpečná. Je prostě tak akorát. S úvodem soutěže každopádně panovala spokojenost. Přece jen v konkurenci tolika vozů specifikace WRC bychom podle papírových předpokladů neměli mít s enkem šanci,“ hodnotí Jan Sýkora úvodní sekci, po níž se s Martinou Škardovou nečekaně ujali vedení o půl vteřiny před německou posádkou Matthias Kahle – Christian Doerr s Octavií WRC.

 

Necelých patnáct vteřin, dělících prvních sedm posádek, však bylo předzvěstí dalších vyrovnaných soubojů. „Našim cílem pro druhou sekci bylo udržet pódiové umístění. Již Bílý Kostel nás přiblížil k jeho splnění. Jeli jsme rychle a maximálně soustředěně. Případná krize ve sjezdu plném posypu po zimě by totiž najisto znamenala poškození vozu a odstoupení. Ještěd nám ale opět nesedl. Vynikající pocit jsme naopak měli z druhých Jindřichovic. Absolvovali jsme je tentokrát bez jediné chybičky a tím více smekám klobouk před Jaromírem Tomaštíkem, Matthiasem Kahlem a Mirkem Jakešem, kteří zde byli ještě rychlejší.

Před poslední erzetou už jsme nemysleli ani tak na posun vpřed, jako spíše na odvrácení Tomaštíkova útoku. Věřili jsme však, že na šotolině ztratí pilot nadupaného Subaru Impreza WRC svou technickou převahu a bude se o drahé auto více bát. Krátce po přechodu z asfaltu na šotolinu jsem ale při jednom větším katování trefil kámen a obával jsem se defektu. Proto jsem už zbytek erzety jel s mírnou rezervou. Jak se říká, lepší je vrabec v hrsti než holub na střeše, a dvacetčtyři bodů do tabulky šampionátu nás moc těší.

Nadšen jsem fungováním auta. Je mi ale jasné, že v hodně ostrém závodním tempu jsme šli více do materiálu a určitě to odneslo pár dílů. Do Kopné se nicméně pokusíme auto dostat do stoprocentní kondice,“ netají se blovický pilot spokojeností a touhou zúčastnit se i druhého, původně neplánovaného, sprintu.

 

Martina Škardová se ještě vrací k úvodní rychlostní zkoušce, po níž se zpočátku díky chybě ve výsledcích ocitli s Honzou s velkým náskokem v čele: „Do soutěže jsme odstartovali s velkým nasazením. Po zjištění času z první vložky jsme už chtěli posílat přihlášku do mistrovství světa :-). Bohužel jsme posléze zjistili, že náš skvělý výkon má na svědomí chyba časomíry. Na prvním průjezdu Jindřichovic jsme pak nasekali pár chyb a nedařilo se nám jet plynule. Do stopky Ještědu jsme navíc díky zkrácenému cíli přijeli po zadku. Tímto se chci omluvit všem utíkajícím divákům a pořadatelům, kteří v tu chvíli nejspíš neměli zelené pouze vesty :-).  Ve snaze vrátit se na domnělou vítěznou vlnu jsme pak vyhráli kunratickou erzetu a když už jsme se po první sekci ocitli ve vedení, tentokrát opravdu zaslouženém, samozřejmě jsme pomýšleli na případné vítězství. Nechtěli jsme ale v úvodu sezóny riskovat přespříliš a tak jsme si nadále drželi své tempo. S bronzem jsme za dané konkurence nadmíru spokojeni.“

 

Známé černo-červené logo firmy Auta 24 však nebylo k vidění pouze na voze bronzové posádky, ale i na několika dalších autech. Jaké tedy byly letošní Lužické hory pohledem spolumajitele této soutěžnímu sportu nakloněné liberecké firmy Jaroslava Houby? „Chtěli jsme doma uspět a podřizovali jsme tomu vše. Pódiové umístění Sykyho a Martinky je pak obrovským zadostiučiněním a radostí pro všechny, kteří se na tomto výsledku podíleli. Obrovský dík patří mechanikům, kteří připravili naprosto fantasticky auto. Těší nás také vítězství Vendy Kopáčka a Petra Picky ve třídě 7. Jiří Havelka a Michaela Bublová s další fabii vybojovali bronz ve třídě SA1. Naopak smutní jsme z odstoupení Pepy Zimmermanna a Pavla Zalabáka při jejich premiéře s Citroënem C2 R2. Po třetí erzetě je zastavila technická závada. Doufám, že si spraví chuť v Krkonoších, kde budou opět startovat. Obrovská smůla postihla již při čtvrtečním testu Pavla Vedru a Luboše Gešvindera. Vloudila se chybička a jejich zbrusu nová fabia málem shořela. Štěstím v neštěstí byl pak včasný zásah mechaniků, díky čemuž vyhořel „pouze“ motorový prostor. Závěrem chci poděkovat klukům z Racing Service za přípravu techniky, posádkám za výkon, Tomášovi Kučerovi, Mirkovi Loudovi a všem sponzorům za podporu a samozřejmě reklamnímu ateliéru Švébiš za novou kolekci týmového oblečení pro jaro 2011:-)“ nešetří slovy chvály a spokojenosti s úvodem sezóny Jaroslav Houba.


Vlastimil Resl

Foto: Marek Sekáč



          

paticka